SIMULACE „skutečného“ majitele (i každého) spolku je zápisově závazná až od 1.1.2021

Není asi žádným tajemstvím, že (nejen) Evropa také zápolí s potíráním makro-zločinů v režimu „praní peněz“, které nelze dost „dobře=úspěšně organizačně zvládnout“ bez asistence „privilegovaných osob“, jak se v čase nacházejí vesměs v etážích tzv. politických elit a vysoké státní byrokracie, a to vše v „kolaboraci“ (především) s monopolními nebo jinak dominantními „hráči“ na (byť i regulovaném) trhu, a to ještě v řetězení i jejich „identit“ pod schránkami „právnických osob“. Česká „normativní“ mutace „potírání samotných základů šedé ekonomiky“ je půvabná potud, že s účinností od 1.1.2018 mezi „právnické osoby“, podléhající = m.j. = povinnému zápisu (nejpozději do 1.1.2021) do zvláštního „neveřejného soudního rejstříku skutečných majitelů“, zařadila také (všechny) spolky. K tomu jen drobný orientační kontext ve významové stručnosti.

A. Úvodem …

Úvodně si společně připomeňme, že spolky (i pobočné) jsou, jak teorií práva, tak normativně, definovány jako soukromé NEkapitálové právnické osoby, provozované na principu nemajetkového členství, z čehož i plyne, že SPOLEK nemůže být předmětem ani (spolu)vlastnictví (tedy ani „prodeje nebo nákupu“ spolku samotného), tedy nemá žádného vlastníka (MAJITELE), když ani jeho člen nemůže být v pozici (spolu) vlastníka spolku samotného = což platí i pro ty osoby, které ve spolku plní roli zapsaného statutárního orgánu!

Po 200 letech – počítáno od r. 1811 = byly „české spolky“ s účinností od 1.1.2014, natvrdo od 1.1.2017, pod vlivem nového občanského č. 89/2012 Sb. a zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb., podrobeny – na principu materiální publicity – veřejnému rejstříku a veřejné Sbírce listin v rámci soudního spolkového rejstříku, včetně povinnosti zveřejňovat  v příslušné lhůtě  = pod hrozbou soudní pokuty až 100.000 Kč  = také svoje roční účetní závěrky, zpracované podle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, a to nezávisle na skutečnosti, zda pro daný rok jim vznikla nebo nikoli povinnost podávat také přiznání k dani z příjmů (právnických osob) podle zákona č. 586/1992 Sb. (viz § 38mb, písm. a/).  Vedle toho se v posledních cca 5 letech „zřítily“ i na sportovní spolky další „regulace“ plynoucí např. ze zákona o EET (byť s jistými úlevami, které ale musely být „dotvořeny“ JEN metodickým pokynem GFŘ – a to ještě ve dvou pokusech), dále ze zákona o veřejném registru smluv nebo z Evropského Nařízení GDPR, anebo pod vlivem nově spuštěného  E-rejstříku sportu v gesci MŠMT podle (novely) zákona o podpoře sportu č. 115/2001 Sb. etc.

Takto stručně zmíněné – vesměs – bludné předivo obecné legislativy způsobující jak „pře-regulovanost“, tak „urejstříkování“  = už docela „limitně“ dopadá také na „český sport“, zejména „amatérský“, provozovaný ve spolcích, jejichž drtivá většina – i podle zveřejněných statistik – se nachází v nouzovém či jinak kritickém provozně-finančním stavu, a to i z důvodu  formálně, věcně i kapacitně „problematicky nejasně nebo i abstenčně“ nastavených státních programů veřejné podpory sportu. Výsledkem je pak statisticky doložitelný rapidní pokles nejen „organizovanosti ve sportu“ (zejména mládež) – pod evropský „podprůměr“, ale také již zřejmá perspektiva nepříznivého zdravotního dopadu – průřezově – v rámci všech žijících generací.

Tomu, že s veřejnou podporou sportu jest NĚCO již dlouhodobě ZÁSADNĚ jaksi v nepořádku nasvědčují nejméně dvě veřejné okolnosti, a to, že (1) již nejméně rok a půl jest  trestně obviněna jak skupina vysokého úředního personálu MŠMT ČR, tak i některé statutární osoby působící v ČUS nebo FAČR (včetně také „obvinění“ těchto spolků samotných), a dále pak (2) letošní „náhlý – jen poslanecký – návrh“ (bez přímé podpory vlády) jen novely zákona o podpoře sportu č. 115/2001   Sb. (sněmovní tisk 241), která by měla – především – způsobit „přechod sportovně-dotační agendy“ z MŠMT ČR na nově zřizovanou (vládní) Agenturu pro sport,  a to za účelem nebo s cílem =  aby veřejná podpora sportu nebyla zatížena „přikrádáním“, „odkloňováním“, anebo „privilegovaným“ přídělem (pro dosud neobviněné spolky) jaksi mimo pořadí/bez komparace parametrů, nebo mimo vyhlášené státní programy podpory (což se dosud odehrávalo jaksi za „bílého dne“ – na úrovni MŠMT ČR – jakoby se nechumelilo …, jak o tom svědčí i na veřejnost uniklé části z „policejního posudku“ o stavu přídělu dotací mimo pravidla).

B. Neveřejný rejstřík „skutečných majitelů“ (závazný i pro spolky od 1.1.2021)

V minulém volebním období se českému Parlamentu zdařila poměrně až „husarská implementace“, když do zákona č. 368/2016 Sb., kterým byl „novelizován“ jednak zákon č. 253/2008 Sb.  o potírání legalizace výnosů z trestné činnosti a dále zákon č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících = navzdory jen „doporučující“ Směrnici EP-R  č. 2015/849 EU „o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo k financování terorismu“ a jejímu skutečnému znění jak v rámci Preambule, tak i např. v článcích 2-3 = vtělil další byrokratické – zvláštní zápisové – zatížení dopadající i na spolky (jejich statutární orgány).

V této expozici – byla totiž vytvořena (vy)simulována HYPOTÉZA-FIKCE (byť jen pro účely zákona o potírání legalizace výnosů z trestné činnosti), že (i pobočný) SPOLEK má (musí mít) také „reálného“  MAJITELE (i když HO podle „soukromého práva“ nemůže mít), když do § 4, odst. 4, pís. b/ zákona 253/2008 Sb. s účinností od 1.1.2018 bylo nově umístěno toto zvláštní „pozoruhodné“ znění:

„Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv  v právnické osobě. (…) Má se za to, že při splnění podmínek podle věty první skutečným majitelem je u SPOLKU fyzická osoba:

1. která disponuje více než 25 % jejích hlasovacích práv,
2. která má být příjemcem alespoň 25 % z jí rozdělovaných prostředků, nebo
3. která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodu 1 nebo 2“.

To zmiňuji i proto, že v § 2 téhož zákona NENÍ spolek = jako kategorie, nijak výslovně „definičně“ zmíněn v režimu tzv. „povinných osob“, ALE jest „povšechně ukryt“ jaksi v „obecné determinaci“ jeho odst.2, pís d/: „Povinnou osobou je rovněž … (…) právnická osoba, která není podnikatelem, pokud je oprávněna poskytovat jako službu některou z činností uvedených v odstavci 1 zákona, nebo při obchodu v hotovosti v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší”. Pokud spolek neprovádí “zákonem definovanou rizikovou službu”, resp. není “držitelem” oprávnění tuto “rizikovou službu” provádět a ani nečiní/nepřijímá platby v hotovosti v částce 10.000 EUR a vyšší, tak nemá povinnost písemně zpracovávat/schvalovat jednak “vnitřní zásady k potírání legalizace výnosů z trestné činnosti”, jakož i “(vy)hodnocení rizik ve svém vlastním provozu” podle §§ 21-21a/ zákona č. 253/2008 Sb.

V této kompozici pak „pokračují“ nově „přebalená“ ustanovení §§ 118b-118j také novelizovaného znění zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb., také s účinností od 1.1.2018, a to i tak, že podle BODU č. 10 „přechodných“ ustanovení zákona č. 368/2016 Sb. je stanovena lhůta 3 let =nejpozději do 1.1.2021= pro „povinný“ zápis „skutečných majitelů spolku“ DO NEVEŘEJNÉHO (soudního) REJSTŘÍKU (v daném případě ale osob, které podle „veřejného“ rejstříku jsou JIŽ povinně zapsány jako „statutární výbava“ veřejně zapsaného spolku), aby také zákonem „povolané“ úřady mohly (preventivně jaksi 2x) do-sledovat zda i „spolkové osoby“ jsou nebo nejsou v síti či předivu (potírání) legalizace výnosů z trestné činnosti.

V tomto novém kontextu je žádoucí připomenout, že ústavní Listina č. 2/1993 Sb., která má vyšší hodnotu než jest evropská Směrnice nebo „český“ zákon,  garantuje nejen onu spolčovací svobodu (zejména ne-politickou a ne-komerční, tedy „dobrovolně“ zájmovou), tak i její „autonomii“, ALE zejména jí chrání před „nešetrnými, byť i zákonnými zásahy“ ze strany veřejné moci == když v tomto detailu tedy ústavně garantované spolčovací svobody byly „přetaveny“ – již přes hranu – do další úředně zátěže všech dobrovolných spolků (i sportovních).

Nad TO – byť (české) statistiky nejsou zpravidla úplně přesné – údajně jest aktuálně veřejně soudně zapsáno celkem +/- 120.000 (včetně pobočných) spolků = z toho cca +/- 25.000 se „sportovním účelem“, když při hypotéze JEN „jedné statutární osoby u každého spolku“  (což ALE zjevně není pravda), by značilo, že nejpozději od 1.1.2021 bude také NEVEŘEJNÝ rejstřík jaksi „zahlcen“ povinným zápisem cca 120.000 a více fyzických osob (které ale již TEĎ jsou povinnou zápisovou výbavou „veřejného soudního spolkového rejstříku“) …

Půvabné či unikátní tu jest, že např. „politické (i parlamentní) strany“ nejsou jaksi direktně zatíženy „žádnou zápisovou povinností“, když na tom nic nemění, že osoby v jejich „řídících orgánech“ (vedle osob působících v Ústavou definovaných orgánech zákonodárné, vládní a soudní moci) jsou definovány jako „politicky exponované osoby“, které jsou povinny „strpět“ proceduru (svého) identifikačního prověřování, pokud by byly „účastny obchodů nebo služeb“ jak jsou uvedeny v přehledu § 2, odst.1 novelizovaného znění zákona č. 253/2008 Sb.

Konečně „pozoruhodné“ tu jest, že novelizovaný zákon č. 253/2008 Sb. nestanoví  žádnou „primární úřední verifikaci“ pro jinak „povinně zapisované údaje“ do „neveřejného rejstříku“ skutečných majitelů … (?!?), byť, ale až následně mohou být úředně užity některé „přestupkové“ sankce, pomineme-li případné žaloby „třetích“ – nesprávně či jinak vadně zapsaných – „osob“.

C. Stručná REKAPITULACE k zápisu simulovaného „skutečného majitele“ SPOLKU

Jakkoliv platí – staletími prověřený – poznatek, že totiž ke každému zločinu lze užít cokoliv (včetně státu samotného – viz např. zákon č.193/1992 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu), tak přece jenom v typovém případě „praní peněz nebo financování terorismu“ jsou spolky zjevně (pro reálné zločince) „nepraktickým institucionálním instrumentem“. Výjimka z tohoto pravidla by snad mohla – v případě sportu – dopadat na celostátní „MEGA-SVAZY“ nebo např. ČOV, ale ty už – dávno – převedly takřka všechny svoje „finančně citlivější části svého vlastního hospodaření“ na „vlastní sportovně-obchodní korporace/společnosti“ pro které TEĎ (jako na každou jinou obchodní korporaci etc.) už také PLATÍ zápisová povinnost do „neveřejného rejstříku skutečných majitelů“,  a to nejpozději „do 1.1.2019“!!!

Aktuálně se ve Sněmovně nachází „seriál“ návrhů „ještě dále zesilujících“ novel zákona č. 253/2008 Sb., včetně návrhu, aby „neveřejný rejstřík skutečných majitelů“ se stal „plně veřejný“ (v tom případě by ještě více vytanula „grotesknost“ další zápisové povinnosti pro spolky) = výsledek nelze samozřejmě nijak předjímat snad jen s výhradou, že v současné Sněmovně jest pravděpodobně „už jen hrstka poslanců“, která alespoň chápe „absurditu“ dosud „stvořené státní legislativy“ dopadající na spolky.

Z důvodu, že se v běžném spolkovém terénu TJ/SK aktuálně šíří „časová“ bludnost až panika, inkasovaná vesměs z různých seminářů/školení nebo způsobená „ne-dočtením“ citovaných „českých zákonů“, kterou NIKDO veřejně a odborně DOSUD neuvedl na „pravou míru“ pro spolky,  tak – v kontextu tohoto článku – si dovolujeme rekapitulačně a ve stručnosti UPOZORNIT zvláště členské TJ/SK a svazy, že:

1. Povinnost zápisu „do neveřejného rejstříku skutečných majitelů“ dopadá na veřejně zapsané spolky v soudním spolkovém rejstříku, které tak musí učinit nejpozději k datu 1.1.2021!!! Povinnost zápisu nejpozději k datu 1.1.2019 mají především obchodní společnosti a další zákonem „definované entity“, jako např. „svěřenské fondy“ etc.
2. Spolek zapisuje do „neveřejného rejstříku skutečných majitelů“ pouze svoje aktuálně zapsané osoby ve veřejném soudním spolkovém rejstříku „plnící roli statutárního orgánu zapisovaného spolku“ s jejich osobně-identifikačními údaji!!!
3. Procedura-nástroj (pokud spolek nemá vlastní IT-datovou schránku, anebo neužije služeb zapsaného notáře) k zápisu „do neveřejného rejstříku skutečných majitelů“ jest k dispozici na „justičním portálu“ (obdoba tzv. inteligentního návodného formuláře, jak se užívá pro běžný zápis spolku do veřejného soudního spolkového rejstříku), který po náležitém vyplnění lze také vytisknout, opatřit úředně ověřeným podpisem a doručit příslušnému rejstříkovému soudu, samozřejmě nejpozději „do 1.1.2021“!

ZÁVĚREM

Lze-li vůbec něco doporučit = tak v případě členských TJ/SK a svazů prostě se zápisem do „neveřejného rejstříku skutečných majitelů“ = VYČKAT zda v průběhu roku 2019 další legislativní vývoj „konečného znění zákona č. 253/2008 Sb.“ způsobí či nikoli nějaké „ZMÍRNĚNÍ“ v expozici „spolků“ …, a pokud se tak NESTANE, tak v průběhu roku 2020 přistoupit k reálnému zápisu do „neveřejného rejstříku skutečných majitelů“.

 JUDr. Alexander Vachta ♣ – v Praze, 30.11.2018