Karenční (čekací či odkladná) doba nemocenské bývala pevně stanovená na tři dny, které musely uběhnout, než zaměstnavatel začal zaměstnanci vyplácet náhradu mzdy. Ustanovení bylo v zákoně zakotveno zejména jako opatření pro snížení průměrné nemocnosti, jelikož se zaměstnancům „nevyplatilo“ s lehčími onemocněními zůstávat doma.

Změny v odvodech pojistného na nemocenské pojištění

Sazby pojistného na sociální pojištění činí s účinností od 1.7.2019 u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu namísto dosavadních 25 %. Odvod pojistného za zaměstnavatele na nemocenské pojištění se snížil z dosavadních 2,3 % na 2,1 %. Sazby důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zůstávají beze změny. U zaměstnance ke změně nedochází, nadále mu bude zaměstnavatelem sráženo 6,5 % z vyměřovacího základu.

V důsledku snížení odvodu pojistného za zaměstnavatele se nepatrně sníží také daňové zatížení zaměstnanců. Pro stanovení superhrubé mzdy nebude základem daně 134 % hrubé mzdy (hrubá mzda + 25 % pojistné na sociální zabezpečení + 9 % na zdravotní pojištění), ale 133.8 %. Jelikož se základ daně při výpočtu zaokrouhluje na stokoruny nahoru a snížení superhrubé mzdy je nepatrné, nebude to mít téměř žádný vliv na výpočet čisté mzdy zaměstnance.

Například, je-li hrubá měsíční mzda zaměstnance 15.000 Kč, čistá mzda bude nadále ve výši 12.405 Kč (superhrubá mzda činí vždy po zaokrouhlení 20.100 Kč). Odvod zaměstnavatele bude nově 5.070 Kč (3.720 Kč – soc + 1.350 Kč – zdr) namísto dosavadních 5.100 Kč (soc – 3.750 Kč). Čili zaměstnavateli se sníží odvod o 30 Kč.

Změny ve vyplácení náhrady mzdy při pracovní neschopnosti

Způsob vyplácení náhrady mzdy je zakotven v § 192 odst.1 zákoníku práce. V tomto ustanovení je od 1.7.2019 vypuštěno znění: „náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první tři takové dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn.“ To znamená, že končí proplácení náhrady mzdy za nemoc od 4. dne pracovní neschopnosti, zaměstnavatel začne proplácet náhradu již od prvního dne nemoci. Týká se to pracovních neschopností s počátkem nejdříve v pondělí 1. července 2019.

Bude-li pracovní neschopnost s počátkem 30.6.2019 a dříve, zaměstnavatel postupuje podle původních pravidel a vyplatí zaměstnanci náhradu až od 4. dne pracovní neschopnosti. Pokud by byl zaměstnanec v pondělí 1.7.2019 uznán dočasně práce neschopným zpětně od soboty 29.6.2019, zaměstnavatel by ještě uplatnil karenční dobu. Záleží na vzniku pracovní neschopnosti.

E-neschopenka

Projekt e-neschopenky bude zřejmě zaveden až od příštího roku. Původně měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců (vznik, trvání a ukončení) výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně se zrušením karenční doby. Zaměstnanci budou zatím nadále předávat tiskopisy o pracovní neschopnosti v papírové formě. Novinkou od začátku roku 2019 je pro zaměstnavatele možnost dotázat se na ePortálu ČSSZ na informace o pracovní neschopnosti svého zaměstnance.

Mgr. Eva Lindnerová