Stane-li se člověk členem spolku, získává seriál členských práv a povinností, které se primárně vykonávají osobně. Občanský zákoník výslovně zmiňuje oprávnění každého člena účastnit se zasedání nejvyššího orgánu, ať je již pojmenován jako valná hromada, členská schůze či nějak jinak. Tato formulace je klíčová pro celý návazný výklad (pokud ovšem spolek nemá ve svých stanovách zastoupení přímo umožněno či naopak zakázáno). Současně je třeba zmínit, že zastoupení člena žádný právní předpis vyloženě nevylučuje.

Zásadní odlišností spolků od jiných právních forem je definice členství, která stojí na principu spolčování a nikoli majetkovém podílu. Při výkladu není tedy možné se opírat např. o definici členství v obchodních korporacích nebo družstvech, kdy členové hájí svůj podíl na majetku.

Každý člen se může dostat do situace, která mu znemožní osobní účast na jednání nejvyššího orgánu jeho spolku. V takovém případě (pokud to stanovy umožňují) může použít k zastoupení formu plné moci. Ta by vedle obvyklých náležitostí (písemná, opatřená podpisy) měla také přesně determinovat oprávnění zmocněnce, respektive rozsah jeho kompetencí k hlasování o jednotlivých bodech programu schůze. Může  ale zastoupený člen předat zmocněnci též své volební právo? Každá personální volba do spolkových orgánů by měla být i z hlediska možné volební konkurence diskrétní, osobní záležitostí daného člena. Forma přenosu volebního práva na třetí osobu by tedy vlastně byla takřka diskvalifikací provozu spolku samotného, i kdyby to jeho stanovy umožňovaly.

Podrobný rozbor JUDr. Vachty si můžete stáhnout ZDE