I. ÚVODEM = ve významové stručnosti  (jen k připomenutí)

Připomeňme si  = pro účely pochopení „kontextu rizik (také) pro spolky“, které by mohly pro ně (ve sportovním prostředí typicky = TJ/SK nebo svazy etc.) nastat při „lhostejné či jinak nesprávné“ aplikaci zákona č. 340/2015 Sb. o Registru smluv, v jeho „účinné versi“ od 1.7.2017 = ve významové stručnosti následující:

A) Soukromé právo – v „moderních“ státech – je poměrně intenzivně „intervenováno“ veřejným právem, a to i v případě (některých) „klasických soukromých smluv“, kdy toliko „soukromá vůle a shoda účastníků smlouvy“ JIŽ nepostačuje k platnosti a také k účinnosti, pokud jeden z účastníků takové smlouvy jest „veřejná korporace“, tedy zpravidla stát, obec, město nebo kraj a jejich „institucionální deriváty“ nebo „podřízené odnože“, když tato „invazivní expozice“ je presentována jako „proti-korupční nástroj“, čímž se vlastně „prozrazuje“, že „korupce“ NENÍ „nahodilostí“ rozmaru nějakého snad „prosťáčka z periférie společnosti“, ALE pravidelnou a trvale strukturně systematickou „provizní kolaborací“ částí soukromého sektoru a částí veřejné správy . Je-li tomu tak, pak jest zde jakýsi „přídatný paradox“, kdy nelze vyloučit, že „korupční společenstva“, využívajíce „slabin“ jak na straně „veřejné administrativy=byrokracie“, tak „politické soutěže“, se také „významným dílem“ – aniž by to běžná veřejnost mohla postřehnout, zúčastňují na legislativní přípravě „proti-korupčních nástrojů“, a to ve snaze docílit „efektu“, aby (technickým) „použitím těchto nástrojů“ byla také dosažena „definitivní legalita“ jejich „gigantických korupčních výnosů“ . Zdá se, že Česká republika – zjevně nepoučena letitými zkušenostmi států s delší „demokratickou tradicí“ – se již několik let do této „celoplošné legislativní pasti“ (nad to, bez jednotného elektronického systému a také programu tzv. veřejné správy a současně „obsluhy“ soukromého sektoru) docela viditelně propadá, aniž by zde byl zřetelný výsledek o reálném potlačování korupce, neboť i její „justiční systém“ (v širším slova smyslu) – sám též také „kontaminován“ (máme-li tedy věřit nejen médiím, ale i veřejným výrokům vysokých ústavních činitelů, dokonce některých soudců Nejvyššího soudu), NENÍ schopen procedurami a přesvědčivými „konečnými“ verdikty – v čase, „korupci snižovat“, anebo alespoň „judiciálně“ stanovit překážky nebo alespoň „formální“ limity znesnadňující její „již metastázový rozvoj“.

TO, že nedůvěra veřejnosti k „veřejné moci a její správě“ a jejím „různým veřej. rejstříkům“ dosáhla již „pokročilé fáze“, potvrzuje aktuálně vznik „soukromého“, nicméně „autoritativního“ webu pod názvem „DOTAČNÍ PARAZIT“ (prozatím bez údajů dotační podpory sportu),  kde již jsou a dále postupně budou „koncentrovaně“ zveřejňovány průřezové dotační údaje, včetně (jejich) personálního zázemí s vazbou na možné střety zájmů.

B) Již více jak 15 let (přes kaskádu novel v různých versích) např. zákon o hlavním městě Praze (tedy o městě/obci Praze, včetně městských částí) č. 131/2000 Sb. zřetelně diktuje ve svých dvou „klíčových § 36 a 43“ následující:

§ 36

(1) Záměry hlavního města Prahy nebo městských částí prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměry hlavního města Prahy nebo městských částí smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy hlavní město Praha nebo městská část zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před schválením v orgánech hlavního města Prahy nebo v orgánech městských částí vyvěšením na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy nebo na úřední desce úřadu městské části, aby se k nim mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může hlavní město Praha nebo městská část zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud hlavní město Praha nebo městská část záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona  platnými ke dni zveřejnění záměru.

(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku hlavního města Prahy na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je hlavní město Praha nebo městská část anebo kterou hlavní město Praha nebo městská část ovládá.

§ 43

(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání hlavního města Prahy nebo městské části předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou hlavním městem Prahou nebo městskou částí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.

(2) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v § 35 odst. 7, 36 odst. 1 a 2 a § 72 odst. 2 přihlédne soud i bez návrhu.

Obdobná úprava pro všechny další „územní samosprávy“ (tedy „mimo-pražské“) je obsažena v příslušných „speciálních zákonech“, a to o obecním zřízení č. 128/2000 Sb., zde pak v jeho §§ 39 a 41, a o krajském zřízení č. 129/2000 Sb., a to v jeho §§ 18 a 23.

Z toho tedy plyne i pro spolky, pokud by hodlaly sjednat „soukromou smlouvu“ s veřejnou korporací typu „obec-město/městská část-kraj“, že taková smlouva, pokud by i byla uzavřena a podepsána (dokonce i primátorem, starostou, hejtmanem nebo jinou tzv. oprávněně pověřenou osobou), bude „absolutně neplatná“ (srovnej text zákona = soud přihlédne k neplatnosti právního jednání I BEZ NÁVRHU), pokud jejímu uzavření, resp. podpisu nepředcházely „doložitelně“ procedury jednak „zveřejnění záměru“, a také souhlasu/schválení na úrovni zpravidla zastupitelstva příslušné veřejné samosprávy!

Důsledky „neplatnosti“, nad to „zjevené“ až po několika letech …, mohou být až „devastační“ (i účetně, daňově etc.), neboť eskaluje „stav bezdůvodného obohacení“, kdy povinností „smluvních stran“ jest vzájemně si vydat vše co bylo neplatně plněno!

Nad to jest žádoucí JEŠTĚ upozornit, že „všechny veřejné samosprávy“ také podléhají – při obstarávání svých záležitostí – zákonu o zadávání veřejných zakázek (aktuálně) č.134/2016 Sb., kdy rezignace na jeho „povinné“ uplatnění může způsobit  také neplatnost „finální soukromé smlouvy“ s důsledky „mnohdy složitějšími“ pro zúčastněné smluvní strany (než jest „jenom“ sama neplatnost soukromé smlouvy).

C) Stát (Česká republika), vč. jeho organizačních složek, samozřejmě také podléhá zákonu o zadávání veřejných zakázek . Zúžíme-li jeho majestát JEN „na hospodaření“, tak jeho poměry jsou regulovány zákonem č. 219/2000 Sb. o majetku ČR, resp. zákonem č. 201/2002 Sb. o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Na rozdíl od „veřejných samospráv“ = STÁT je = až na výjimky = vesměs ovládán „autokratickou hierarchií“, a to na úrovni příslušného „vedoucího“ organizační složky, ať je jím ministr nebo ředitel (ústředního orgánu) či jinak pojmenovaný „státní“ funkcionář.

Pro účely „běžné soukromé smlouvy“ (kdy dochází např. ke změně vlastnictví etc.) sjednané se státem NENÍ zákonem – jako podmínka jejich platnosti – stanovena nějaká předcházející veřejná procedura zveřejnění záměru, resp. jeho schválení, pokud nejde o případ (finální kontraktace) podléhající zákonu o zadávání veřejných zakázek .

Nicméně pro některé soukromé smlouvy – ve smyslu §§ 21 až 24 zákona č. 219/2000 Sb., aby byly také platné, se vyžaduje předchozí souhlas ministerstva financí (i když není účastníkem smlouvy) – pokud z povahy (sjednávané) smlouvy není vyžadován souhlas vlády. I zde tedy musí být spolky nanejvýše obezřetné při kontraktaci se státem.

D) Závěrečně – v této kapitole – si připomeňme, že jsou-li předmětem soukromé smlouvy sjednaná práva (případně i povinnosti) k zapsané nemovitosti v Katastru, tak účinky takové smlouvy nastávají až dnem podání (stále je přípustný i písemný) návrhu na vklad, pokud byl následně v zákonné proceduře příslušným Katastrálním úřadem povolen, jak to diktuje aktuálně platný zákon č. 256/2013 Sb. o Katastru nemovitostí.

II. VEŘEJNÁ PODPORA SPORTU = DOTACE/GRANTY

Nejen na pozadí = aktuální exploze v oblasti „prapodivně nastavených státních dotací“, také spojené s „prazvláštním výběrovým“ trestním obviněním jednak Fotbalové asociace ČR a také České unie sportu, když ale NYNÍ z veřejných zdrojů plyne, že masívní až vícenásobný „dotační protekcionalismus“ ze strany MŠMT ČR, a to po dobu několika let, byl uplatňován vůči zcela jiným „střešním“ sportovním institucím (?) = je žádoucí naléhavě zdůraznit, že „finální formální detail“ veřejné podpory (sportu) NENÍ totožný = shodný, pokud jde o poskytnutí dotace nebo grantu ze strany státu (tedy zpravidla správce rozpočtové kapitoly, v případě sportu je to dominantně MŠMT ČR, doplňkově to jsou další ministerstva např. obrany, vnitra, ale i např. zdravotní pojišťovny, jako správci veřejných odvodů zdravot. pojištění, etc.), resp. ze strany obcí, měst, vč. městských částí a krajů.

Zdá se také – po určitém „mentálním přešlapování“, že je už snad také většinová shoda potud, že poskytovaná veřejná podpora sportu, je-li realizována podle zákona o podpoře sportu č.115/2001 Sb., nepodléhá režimu zákona o zadávání veřejných zakázek, byť samozřejmě „direktně označený příjemce dotace“ (tedy TJ/SK nebo svaz etc.) podle zadání poskytovatele dotace a za podmínek zákona bude zavázán k užití (části nebo celé) dotace v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek (tedy česky = výběrové řízení).

Pro oblast (transparentního) poskytování veřejné podpory (i sportu) jsou k dispozici dva základní (výchozí) zákony, když:

A) Pro počínání státu je závazný zákon č.218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, podle něhož – zpravidla – správci (kapitol) veřejného státního rozpočtu vytvářejí dotační programy a jejich pravidla, činí k tomu veřejné výzvy, stanovují podmínky a lhůty k podávání přihlášek, jakož i podmínky a lhůty vyúčtování, resp. kontroly případně poskytnuté dotace . Nastane-li „positivní okamžik“, tak státní dotace může být (pro podporu sportu) poskytnuta příjemci JEN FORMOU ROZHODNUTÍ, NIKOLI SMLOUVOU (dokonce ani „veřejnoprávní smlouvou“), a to pod hrozbou nejen „neplatnosti dotace“, ale i možné „kriminalizace“ příslušného personálu jak na straně poskytovatele dotace, tak příjemce dotace!!!

Zákon také ukládá (JEN) poskytovateli státní dotace, tedy zpravidla příslušnému ministerstvu, aby na svých internetových stránkách ZVEŘEJNIL všechna svoje dotační ROZHODNUTÍ (pokud ze zákona nepodléhají nějakému utajení, což v případě sportu jaksi nehrozí), a to nejméně po dobu 10 let od jejich vydání.

B) Pro počínání „všech veřejných územních samospráv“ platí tzv. „malý“ zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, podle něhož orgány územních samospráv vytvářejí a schvalují dotační programy a jejich pravidla, činí k tomu veřejné výzvy, stanovují podmínky a lhůty k podávání přihlášek, jakož i podmínky a lhůty vyúčtování, resp. kontroly případně poskytnuté dotace  Nastane-li „positivní okamžik“, tedy schválení dotace na zasedání k tomu příslušného orgánu veřejné samosprávy, pak dotace může být (i pro podporu sportu) poskytnuta příjemci JEN FORMOU VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY (NIKOLI tedy ROZHODNUTÍM), a to pod hrozbou nejen „neplatnosti dotace“, ale i možné „kriminalizace“ příslušného personálu jak na straně poskytovatele dotace, tak příjemce dotace!!!

Zákon také ukládá (JEN) územně samosprávnému poskytovateli dotace, aby na svých internetových stránkách ZVEŘEJNIL všechny dotační „veřejnoprávní“ smlouvy, které byly (podle jejich povahy – zpravidla „numerické“) schváleny v kompetenci Rady nebo Zastupitelstva a jejichž hranice „plnění-poskytnutí“ přesáhla částku 50.000 Kč (pokud ze zákona nepodléhají nějakému utajení, což v případě sportu jaksi nehrozí), a to nejméně po dobu 3 let od jejich schválení/uzavření.

III. REGISTR SMLUV – od 1.7.2017 – UPOZORNĚNÍ NA RIZIKA PRO SPOLKY

Pro pořádek – žádný zákon (dosud) neukládá spolkům „povinnost“ mít vlastní internetovou stránku (web), byť – pokud jde o sportovní prostředí – takřka všechny sportovní svazy, tzv. „střešní“ spolkové instituce, jakož i kluby s rozsáhlou sportovní činností, resp. nabídkou sportovních příležitostí = na své „soukromé úrovni“ si zřídily vlastní internetové stránky (web) k informování nejen svých vlastních členů, ale širší veřejnosti .

ANI zákon č.300/2008 Sb. o elektronických úkonech a konversi NEULOŽIL (dosud) spolkům povinnost – pro účely úředního styku s veřejnou správou – mít úředně zřízenou tzv. „datovou schránku“, ALE toliko jim udělil „právo soukromé  volby“ – podle jejich potřeby, nikoli tedy podle imperativu zákona – požádat o její „úřední zřízení“ (dosud zdarma) . Zde je však ukotveno „jedno z rizik“ pro spolky „bez datové schránky“ – a těch je dosud drtivá většina (z celkového počtu 25.000), byť „větší spolky“ zejména s „vedlejší-doplňkovou“ hospodářskou činností, a pod vlivem zákona o DPH (kontrolní hlášení etc.) se „dobrovolně rozhodly“ ke zřízení  „vlastní úřední datové schránky“ – a jsou tak „po dobu své existence“ již trvale spoutány s „celou veřejnou správou, včetně soudů etc.“ v proceduře elektronické komunikace, byť „za často“ – paradoxně v případě dotací – musí totéž realizovat „papírově a poštovně“ . To je aktuální „modus vivendi“ = české digitalizace, resp. elektronizace veřejné správy, která podle původního projektu „e-governementu“ měla býti servisní službou primárně pro soukromý sektor, NIKOLI jeho dupli-až triplicitním zatěžováním (jednoho a téhož) v papírové i elektronické versi, když nota bene všechny potřebné zákonem definované údaje a listiny o soukromých právnických osobách jsou nejpozději od 1.1.2017 (pro spolky) „povinně“ také ve veřejném soudním (a dalších) rejstříku plně k dispozici všem, tedy i veřejným  úřadům!!!

NAVZDORY tomu všemu…, včetně toho co je již platné a závazné, jak pro soukromou sféru, tak veřejnou správu, a jak jest také ve stručnosti zmíněno v kapitolách sub I.-II., byl přijat zákon o registru smluv č. 340/2015 Sb., jehož účinnost nastala sice dnem 1.7.2016, ale jeho „klíčové“ §§ 6-7 až dnem 1.7.2017, které také dopadají na všechny spolky, a to i na spolky bez datové schránky, jejichž „registrační pozice“ (tedy smluv, kde je takový spolek smluvní stranou) však NENÍ tímto zákonem – pro případ „primární nečinnosti veřejné korporace“, nijak chráněna  – s důsledky až likvidačními pro „spolek bez DT“.

Zákon č. 340/2015 Sb. o registru smluv, jaksi bez pardonu od 1.7.2017, a to pod sankcí „ZRUŠENÍ SMLOUVY ze zákona – bez asistence soudu“,  ukládá  primárně státu Česká republika a jeho organizačním složkám, územně samosprávným celkům (obec, město, vč. městských částí, kraj) a dalším „veřejným institucím“ – povinnost zveřejňovat – jen v přikázané elektronické proceduře, všechny soukromoprávní  a veřejnoprávní (dotační) smlouvy v „universálním“ Registru smluv provozovaném ministerstvem vnitra, jsou-li jejich smluvní stranou, a pokud hodnota jejich plnění je vyšší než 50.000 Kč, bez DPH.

Bohužel – bez kontextu s celým právním řádem a zřetelně legislativně „vadně“, byla do ukládacího znění zákona (ač zákon jinak na jiném místě za „povinnou osobu“ definuje výlučně právě jen „veřejnou korporaci“ – účastníka soukromé nebo dotační smlouvy), jaksi „neumětelsky“ vložena spojka „NEBO“ (nad to ještě tvářící se jako „udělené dobrodiní“) která ALE způsobuje „sekundární přenos odpovědnosti“ za vložení „zákonem definované smlouvy“ do Registru smluv v příslušné lhůtě, a to pod SANKCÍ její NEPLATNOSTI od samého počátku,  na  „soukromou smluvní stranu“ = tedy i na spolek bez datové schránky (!!!), který – v té chvíli – nemá žádný zákonem „donucovací“ nástroj vůči případně „nečinné veřejné korporaci“, ani „kvalifikovaný elektronický nástroj“, včetně programu, který by „smluvní dokumentaci, vč. příloh“, převedl do požadovaného formátu, vůči Registru  (běžný „soukromý“ mail samozřejmě neprojde „E-bránou“ Registru, zrovna tak běžný scan)!

 IV. STRUČNÁ  REKAPITULACE RIZIK (NE)PLATNOSTI SOUKROMÝCH I VEŘEJNÝCH SMLUV

(uzavřených mezi soukromým sportovním spolkem a veřejnou korporací)

A) Spolek uzavírající s „územní samosprávou“ (obec-město/městská část-kraj) soukromou smlouvu (nejde-li o případ podléhající zákonu o zadávání veřejné zakázky) musí ve svém vlastním zájmu dbát o to, aby „zákonem“ definované smlouvě, předcházely – doložitelně procedury zveřejnění záměru a jeho následné schválení k tomu příslušným orgánem územní samosprávy, a to pod hrozbou její absolutní neplatnosti . V případě „veřejnoprávních (dotačních) smluv“ v režimu zákonů č.131/2000 Sb., resp. č.250/2000 Sb. pak musí dbát o to, že dotační/grantový program byl skutečně příslušným orgánem územní samosprávy veřejně vyhlášen, jakož i na pravdivost a úplnost své vlastní přihlášky o dotaci/grant a na – samozřejmě – formální správnost a pojmenování následně uzavírané veřejnoprávní smlouvy, když zveřejnění soukromé i veřejnoprávní smlouvy na internetových stránkách územní samosprávy (popř. samotného spolku) nemá samo o sobě (ještě) vliv na jejich (ne)platnost, jsou-li jinak procedurálně, formálně a obsahově v souladu se zákonem!

B) Spolek uzavírající se „státem a jeho – věcně příslušnými – organizačními složkami“ soukromou smlouvu (nejde-li o případ podléhající zákonu o zadávání veřejné zakázky) musí ve svém vlastním zájmu dbát především o to, zda „skutečně“ jedná a uzavírá soukromou smlouvu s „věcně příslušnou a oprávněnou organizační složkou státu“, resp. zda na této úrovni sjednaná a uzavřená soukromá smlouva ještě pro účely její platnosti = podléhá nebo nikoli „schválení“ (např. ze strany MF ČR etc.) v režimu zákona č.219/2000 Sb. . V těchto případech není (dosud) zákonem uložena „smluvní“ organizační složce státu povinnost zveřejňovat uzavřenou soukromou smlouvu na svých „provozních“ internetových stránkách.

C) V oblasti veřejné STÁTNÍ (dotační) PODPORY – v daném případě SPORTU, NELZE podle zákona č.218/2000 Sb. k tomu účelu s „dotovaným spolkem“ uzavřít ŽÁDNOU smlouvu (ani „soukromou“ nebo „veřejnoprávní“), neboť „důvodně“ přidělená dotace (v souladu s řádně vyhlášeným programem státní veřejné podpory) se poskytuje zásadně JEN FORMOU ROZHODNUTÍ příslušného dotačního úřadu, v případě SPORTU to bude zpravidla MŠMT ČR . BEZ vlivu na platnost tohoto rozhodnutí o přidělení/poskytnutí dotace je uložena JEN dotačnímu úřadu povinnost, aby na svých „provozních“ internetových stránkách, alespoň ve vybraných detailech, zveřejňoval přehled(y) svých dotačních rozhodnutí, seznamy dotovaných subjektů, jakož i „věcný druh/typ poskytnuté dotace“ a její výši . DOTAČNÍ ROZHODNUTÍ tedy NEJSOU „smlouvou=kontraktem“ = PROTO, ani po 1.7.2017, NEPODLÉHAJÍ režimu zákona č. 340/2015 Sb. o Registru smluv, a proto ani nemohou být „povinně“ nebo „dobrovolně“ do něho „elektronicky vkládány“.

TO uvádím z opatrnosti …, neboť v posledních týdnech se na některých soukromých internetových stránkách „potulovala“ a stále ještě „potuluje“ – bezargumentační informace či právní názor, že údajně i „dotační rozhodnutí“ splňují „znaky smlouvy“, a proto se údajně po 1.7.2017 také „povinně“ vkládají do Registru smluv . NENÍ TO PRAVDA – dokonce samo MV ČR ve svém Metodickém pokynu z 25.8.2017 uvádí na str. 12, a to výslovně, že dotační rozhodnutí nepodléhají režimu zákona o Registru smluv! Metodický pokyn MV ČR naleznete ZDE!

Z toho tedy také plyne – byť některé státní dotační programy podpory sportu pro rok 2017 se nacházejí ve stavu „pomatenosti až zbloudilosti“ (ke škodě sportu samotného), že dotační rozhodnutí MŠMT s direktním označením názvu příjemce (TJ/SK nebo svaz) nepodléhají povinnému „elektronickému vložení“ do Registru smluv. Proto např. TJ/SK, které již reálně (na základě dotačního rozhodnutí MŠMT ČR) obdržely na své účty dotaci i po 1.7.2017 např. z programu VIII. (činnost TJ/SK), eventuálně také ještě „dosáhnou“ na dotaci z programu IV. (údržba a provoz TVZ) – stane-li se ovšem „zázrak“, tak nemusejí nijak propadat „nějaké panice“, že takto poskytnuté dotace by byly či budou  právně neplatné, resp. neúčinné!!!

D) OD 1.7.2017 bez ohledu na stav uvedený v sub A-B jaksi bez pardonu platí, resp. jest v úplné účinnosti zákon č. 340/2015 Sb. o Registru smluv, který – pokud jde o spolky bez datové schránky – extrémně/kontumačně zasahuje do jejich „jiným zákonem i ústavní Listinou chráněné svobodné autonomní pozice“, a to pod hrozbou (nevyvratitelné) sankce „neúčinku = zrušení smlouvy“ od samého počátku (jejího uzavření), která povinně podléhá ve stanovených lhůtách a (technické) proceduře zveřejnění v (universálním) Registru smluv, který je provozován ministerstvem vnitra,  když k tomu účelu zákon diktuje zejména (ve významové stručnosti) , že:

1. prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je také veřejná korporace (stát-obec-město/městská část-kraj a jejich „deriváty či odnože“), a jejíž předmět plnění přesahuje částku 50.000 Kč, bez DPH, není-li v zákoně stanoveno výslovně jinak,
2. uveřejněním smlouvy prostřednictvím registru smluv se rozumí vložení elektronického obrazu textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu a rovněž metadat do registru smluv, když tuto povinnost má „primárně“ veřejná korporace – sekundárně (NEBO) „soukromá smluvní strana“, a to zasláním smlouvy na elektronickém formuláři do datové schránky správce registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy = správce registru smluv potvrdí uveřejnění potvrzením, které zašle do datové schránky, ze které mu byla smlouva zaslána k uveřejnění prostřednictvím registru smluv,
3. smlouva, která nebyla uveřejněna zákonným způsobem nebo jejíž metadata neobsahují náležitou formální a věcnou identifikaci se nepovažuje za uveřejněnou prostřednictvím registru smluv, pokud zákon výslovně neposkytuje úlevu nebo opravu,
4. smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění v registru (!!!),
5. nebyla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je ZRUŠENA OD POČÁTKU (!!!), pokud zákon nestanoví jinak,
6. smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, musí být uzavřena písemně nebo jiným způsobem umožňujícím uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv.
7. je-li v souladu se zákonem o Registru smluv uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna (také) podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle zákona o Registru smluv,
8. je-li v souladu se zákonem o Registru smluv uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna (také) podle jiného zákona nebo informace z ní mají být uveřejněny podle jiného zákona – např. zákon č.250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je tím splněna povinnost uveřejnit ji nebo informace z ní podle tohoto jiného zákona,
9. povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se NEVZTAHUJE na smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast – na území Prahy se to týká  číselně neoznačených (1-22) tzv. „pod-městských částí“ označených jen „názvem“, kterých je celkem „57“ v abecedním pořadí „Benice …. (…) … až Zbraslav“ !!!

Úplné aktuálně účinné znění zákona o Registru smluv = naleznete ZDE!

E) Z toho všeho také plyne pro spolky, pokud vstoupí do „smluvního vztahu“ s definovanou veřejnou korporací, že na SAMÉM POČÁTKU musí být písemná/listinná verse smlouvy se všemi zákonnými náležitostmi a podpisy oprávněných zástupců smluvních stran, pokud i jinak by taková smlouva – pro svoji „účinnost a definitivní platnost“ – měla být následně „přetavena“ do elektronické podoby v příslušném programu za účelem vložení do Registru smluv.

V případě smlouvy týkající se „zapsané nemovitosti“ vyžadující „povolení vkladu“ do Katastru nemovitostí, musí být podpisy oprávněných zástupců obou smluvních stran „úředně ověřeny“ !!! V tomto případě se však až „neřešitelně“ střetávají dva nestejné „účinky/platnosti“, a to jednak „vkladu do KN“, tak „vložení do Registru“, když obojí nelze provést „NARÁZ“ …!?!

F) REGISTR SMLUV je pro každého, tedy i pro sportovní spolky, dostupný na http://smlouvy.gov.cz, když konkrétní smlouvu a jejich účastníky je možné vyhledat tak, že se ve vyhledávacím formuláři (záložka „podrobné vyhledávání“) vyplní IČ smluvní strany, tedy např. TJ/SK nebo svazu, libovolného ministerstva nebo pražského Magistrátu anebo číselně označených pražských městských částí 1-22 etc.

V Praze, 3.10.2017 – JUDr. Alexander Vachta