Zvýšení minimální mzdy a zaručených mezd od 1.1.2020

Minimální mzda (dále jen MM-§111 ZP) činí nově 87,30 Kč/h – dosud 79,80 Kč/h – měsíční minimální mzda činí nově 14.600 Kč – dosud 13.350 Kč. Osoby evidované na úřadu práce si budou moci přivydělávat nadále do výše poloviny MM, tj. měsíčně 7.300 Kč v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Ale zde pozor. Novela zákona o zaměstnanosti účinná od 29.7.2017 zrušila možnost přivydělat si prací na DPP (dohodu o provedení práce). Lze pracovat jen na základě „pojištěné“ dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo pracovního poměru (PP). Uchazeč o zaměstnání si může přivydělávat v době, kdy nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Podporu v nezaměstnanosti nepobírá osoba, které na ni nárok nevznikl (např. neměl v předcházejícím období potřebnou dobu pojištění) anebo naopak zanikl (vypršela mu podpůrčí doba pro výplatu dávek).

Zvýšení MM ovlivňuje např. i výši některých daňových slev a je rozhodující pro zdanění důchodů. Školkovné (sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení) bude za rok 2020 ve výši 14.600 Kč za jedno dítě. Při ročním zúčtování daní za rok 2019 použijete ale částku 13.350 Kč za jedno dítě.

Také se od 1.1.2020 zvýší hranice ročních příjmů pro vznik nároku na daňový bonus na částku 87.600 Kč, což je 6-tinásobek minimální mzdy. Za rok 2019 si osoba musí pro nárok na bonus „vydělat“ 80.100 Kč (6 x 13.350 Kč). Do příjmů se započítávají i příjmy z případných DPP. Pro uplatnění měsíčního daňového bonusu je podmínkou dosažení hrubé mzdy ve výši poloviny minimální mzdy, což je částka 7.300 Kč. Bude-li zaměstnanci v pracovní neschopnosti po část měsíce například vyplacena měsíční mzda ve výši (jen) 7.000 Kč, bonus mu vyplacen nebude. Ke zpětnému přiznání nevyplaceného bonusu může dojít až v rámci ročního přiznání daní, je-li splněna podmínka ročního příjmu.

Od roku 2015 se z důvodu neomluvené či omluvené nepřítomnosti (neplaceného volna) v práci nezvyšuje vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, jen musí být v měsíci dodržen minimální základ v úrovni platné minimální mzdy, nově tedy ve výši 14.600 Kč, který se v případě neodpracování doby úměrně krátí. Bude-li například zaměstnanec v pracovní neschopnosti od 11.1.2020 do 31.1.2020, musí mít minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění ve výši 14.600 : 31 (počet kal. dní v lednu) x 10 (počet kal. dní odpracovaných) = 4.710 Kč. Pokud by byla vyplacena hrubá mzda nižší, až pak by docházelo k doplatku zdravotního pojištění. Typická situace doplatku nastane v případě, kdy zaměstnanec onemocní hned ze začátku měsíce (nemoc celý měsíc), ale nemoc začne až první pondělí 3. dne v měsíci (letos například od 3.8.2020). Zde musí zaměstnavatel vždy provést dopočet zdravotního pojištění do minimální výše (za období soboty 1.8. a neděle 2.8.) a pojistné odvést. Výpočet: (14.600 : 31) x 2 = 942 Kč – je vyměřovací základ pro zdravotní pojištění. Odvod bude 13,5% z 942 Kč = 128 Kč, které zaměstnavatel srazí zaměstnanci.

V souvislosti se změnou MM se zvyšují od 1.1.2020 také zaručené mzdy (ZM-§112 ZP). Zaručená mzda stanoví nejnižší cenu práce s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce a nesmí být nižší než minimální a nevztahuje se na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti (§109 odst.5 ZP). Základní sazba výše MM a nejnižší úrovně ZM jsou stanoveny nařízením vlády č.567/2006 Sb., kde jsou v Příloze k tomuto nařízení uvedeny popisy a charakteristiky prací jednotlivých 8 skupin prací: http://www.mpsv.cz/files/ip/nv567_2006.pdf. Nejnižší úrovně zaručené mzdy tedy od 1.1.2020 činí:

Zaručená mzda

Odměna z dohod (DPP, DPČ)

Za vykonanou práci náleží zaměstnanci mzda (pracovní poměr), plat nebo odměna z dohod (DPČ, DPP). Výše odměny z dohod se podle §138 ZP sjednává přímo v dohodě o provedení práce nebo o pracovní činnosti a odměna musí splňovat podle §111 ZP „jen“ kritéria pro minimální mzdu. Například pracovník na DPP se sjednanou prací posekání hřiště a drobné údržbářské práce a opravy na hřišti musí za 10 hodin práce obdržet minimální odměnu ve výši 873 Kč (10h x 87,30 Kč). Ovšem podle §110 ZP přísluší u zaměstnavatele všem zaměstnancům za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (v závislosti na její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti) stejná odměna (mzda, plat nebo odměna z dohod). Tudíž trenér by měl obdržet za 10 hodin práce např. podle 3. skupiny prací minimálně 1.064 Kč, podle 4. skupiny prací minimálně 1.174 Kč.

Chceme-li si ověřit, zda sjednaná výše měsíční odměny v dohodě o pracovní činnosti splňuje minimální kritéria, postupujeme takto: Pro výpočet se používá koeficient 4,348, což je průměrný počet týdnů připadající na 1 měsíc v průměrném roce (§356 odst.2 ZP). Pracovník na úklidové práce s výkonem práce 1 hodina týdně musí obdržet minimální odměnu ve výši 380 Kč měsíčně (87,30 Kč x 4,348), při výkonu práce 2 hodiny týdně pak dvojnásobek – 760 Kč měsíčně, při výkonu práce 10 hodin týdně 3.796 Kč měsíčně. Stejně bychom posuzovali odměnu např. trenéra ve 4. skupině prací. Trénink hodinu týdně – minimální měsíční odměna 511 Kč (117,40 Kč x 4,348), trénink deset hodin týdně – minimální měsíční odměna 5.105 Kč.

Zvýšení redukčních hranic pro výpočet náhrady mezd či odměn v době pracovní neschopnosti zaměstnance.

Stejně jako každý rok se i od 1.1.2020 zvyšují redukční hranice vyměřovacího základu pro výpočet nemocenských dávek a jsou vyhlášeny ve Sdělení MPSV č.270/2019 Sb. Tím se zvyšují i redukční hranice pro výpočet náhrad za nemoc, které jsou zaměstnanci vypláceny za období prvních 14 kalendářních dnů nemoci. První redukční hranice je ve výši 1.162 Kč (dosud 1.090 Kč), druhá redukční hranice je 1.742 Kč (dosud 1.635 Kč) a třetí redukční hranice je 3.484 Kč (dosud 3.270 Kč). Kalkulačka pro výpočet náhrad je uvedena např. na stránkách MPSV.

Mgr. Eva Lindnerová