Od 1.1.2021 se rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění zaměstnance zvyšuje ze současných 3.000 Kč měsíčně na 3.500 Kč měsíčně. Do částky 3.499 Kč měsíčně se nebude nově srážet sociální a zdravotní pojištění. Týká se především DPČ. Máte-li zaměstnanou osobu s měsíčním příjmem např. 3.200 Kč měsíčně, musíte ji z obou pojištění odhlásit k 31.12.2020 a odeslat ELDP. U DPP rozhodná částka 10.000 Kč měsíčně zůstává beze změny. Do částky 10.000 Kč měsíčně se nadále neodvádí sociální a zdravotní pojištění, protože nevzniká účast na pojištění.

Stejně jako každý rok se i od 1.1.2021 zvyšují redukční hranice vyměřovacího základu pro výpočet nemocenských dávek a jsou vyhlášeny ve Sdělení MPSV č.435/2020 Sb. Tím se zvyšují i redukční hranice pro výpočet náhrad za nemoc, které vyplácí zaměstnavatel svému zaměstnanci od prvního dne pracovní neschopnosti v období prvních 14 kalendářních dnů nemoci. První redukční hranice je ve výši 1.182 Kč (dosud 1.162 Kč), druhá redukční hranice je 1.773 Kč (dosud 1.742 Kč) a třetí redukční hranice je 3.545 Kč (dosud 3.484 Kč). Kalkulačka pro výpočet náhrad je uvedena např. na stránkách MPSV.

Změny při vybírání srážkové daně u nepodepsaného Prohlášení k dani

U nepodepsaného Prohlášení k dani se od 1.1.2021 zvyšuje rozhodná částka pro vybírání srážkové daně na 3.500 Kč měsíčně. Daň zálohová se pak vybírá až od částky 3.501 Kč měsíčně. Nová výše v daňovém zákoně konkrétně uvedena není (§6 odst.4 písm.b), ale je zde uvedena „rozhodná částka pro účast na pojištění“, takže při případné valorizaci pojistné částky se automaticky mění i limit pro daň srážkovou a nemusí se novelizovat daňový zákon.

Změna zjišťování nároku na dovolenou v roce 2021

Novela zákoníku práce č.285/2020 Sb., která mimo jiné upravila znění §§ 211 + 213 a dalších, zavedla jiný mechanismus pro určování nároku na dovolenou. Dovolená se od 1.1.2021 nebude už vyjadřovat ve dnech, ale nově v hodinách. Mění se tím základní jednotka pro výpočet a čerpání dovolené. Rozhodující nebude odpracovaná směna zaměstnance, ale odpracovaná týdenní pracovní doba. Smyslem novely je napravení nerovností mezi zaměstnanci pracujícími v různých režimech rozvrhu pracovní doby.

Zjednodušený výpočet nároku na dovolenou (týdenní pracovní doba x nárok v týdnech): A) týdenní pracovní doba 40 hodin, nárok 4 týdny dovolené: 40h x 4 týdny = 160 hodin (dosud 20 dní), B) týdenní pracovní doba 40 hodin, nárok 5 týdnů dovolené: 40h x 5 týdnů = 200 hodin (dosud 25 dní). Např. C) zkrácená týdenní pracovní doba na 20 hodin, nárok 4 týdny dovolené: 20h x 4 týdny = 80 hodin (dosud 20 dní, ale náhrada denně jen za zameškané 4 hodiny).

Zvýšení minimální mzdy a zaručených mezd od 1.1.2021

Minimální mzda (dále jen MM-§111 ZP) činí nově 90,50 Kč/h – dosud 87,30 Kč/h, měsíční minimální mzda činí nově 15.200 Kč – dosud 14.600 Kč. Osoby evidované na úřadu práce si budou moci přivydělávat nadále do výše poloviny MM, tj. měsíčně 7.600 Kč v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Nadále nekolidující zaměstnání vylučuje možnost přivydělat si prací na DPP (dohodu o provedení práce).

Zvýšení MM ovlivňuje i výši některých daňových slev a je rozhodující pro zdanění důchodů. Školkovné (sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení) lze za rok 2020 uplatnit ve výši 14.600 Kč za jedno dítě, za rok 2021 to bude ve výši 15.200 Kč.

Od 1.1.2021 se zvyšuje hranice ročních příjmů pro vznik nároku na daňový bonus na částku 91.200 Kč, což je 6-tinásobek minimální mzdy. Za rok 2020 si osoba musí pro nárok na bonus „vydělat“ 87.600 Kč (6 x 14.600 Kč). Do příjmů se započítávají i příjmy z případných DPP. Pro uplatnění měsíčního daňového bonusu je podmínkou dosažení hrubé mzdy ve výši poloviny minimální mzdy, což je částka 7.600 Kč. Bude-li zaměstnanci v pracovní neschopnosti po část měsíce například vyplacena měsíční mzda ve výši (jen) 7.000 Kč, bonus mu vyplacen nebude. Ke zpětnému přiznání nevyplaceného bonusu může dojít až v rámci ročního přiznání daní, je-li splněna podmínka ročního příjmu, nově tedy 91.200 Kč.

Zvýšení MM dále ovlivňuje oblast zdravotního pojištění. V případě neomluvené či omluvené nepřítomnosti (neplaceného volna) v práci se nezvyšuje vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, jen musí být v měsíci dodržen minimální základ v úrovni platné minimální mzdy, nově tedy ve výši 15.200 Kč, který se v případě neodpracování doby úměrně krátí. Bude-li například zaměstnanec v pracovní neschopnosti od 11.1.2021 do 31.1.2021, musí mít vyměřovací základ pro zdravotní pojištění za 01/2021 minimálně 4.904 Kč dle výpočtu 15.200 : 31 (počet kal. dní v lednu) x 10 (počet kal. dní odpracovaných) = 4.904 Kč. Pokud by byla vyplacena hrubá mzda nižší, až pak by docházelo k doplatku zdravotního pojištění. Typická situace doplatku nastane v případě, kdy zaměstnanec onemocní hned na začátku měsíce (a nemoc celý měsíc), ale nemoc začne až první pondělí 3. dne v měsíci. Zde musí zaměstnavatel vždy provést dopočet zdravotního pojištění do minimální výše (za období soboty 1.dne a neděle 2.dne) a pojistné odvést. Celé pojistné 13,5% zaměstnavatel srazí zaměstnanci.

V souvislosti se změnou MM se zvyšují od 1.1.2021 také zaručené mzdy (ZM-§112 ZP). Zaručená mzda stanoví nejnižší cenu práce s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce a nesmí být nižší než minimální a nevztahuje se na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti (§109 odst.5 ZP). Základní sazba výše MM a nejnižší úrovně ZM jsou stanoveny nařízením vlády č.567/2006 Sb., kde jsou v Příloze k tomuto nařízení uvedeny popisy a charakteristiky prací jednotlivých 8 skupin prací. Nejnižší úrovně zaručené mzdy tedy od 1.1.2021 činí:

Odměna z dohod (DPP, DPČ)

Za vykonanou práci náleží zaměstnanci mzda (pracovní poměr), plat nebo odměna z dohod (DPČ, DPP). Výše odměny z dohod se podle §138 ZP sjednává přímo v dohodě o provedení práce nebo o pracovní činnosti a odměna musí splňovat podle §111 ZP „jen“ kritéria pro minimální mzdu. Například pracovník na DPP se sjednanou prací posekání hřiště a drobné údržbářské práce a opravy na hřišti musí za 10 hodin práce obdržet minimální odměnu ve výši 905 Kč (10h x 90,50 Kč). Ovšem podle §110 ZP přísluší u zaměstnavatele všem zaměstnancům za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty (v závislosti na její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti) stejná odměna (mzda, plat nebo odměna z dohod). Tudíž trenér by měl obdržet za 10 hodin práce např. podle 3.skupiny prací minimálně 1.103 Kč, podle 4.skupiny prací minimálně 1.218 Kč.

Chceme-li si ověřit, zda sjednaná výše měsíční odměny v dohodě o pracovní činnosti splňuje minimální kritéria, postupujeme takto. Pro výpočet se používá koeficient 4,348, což je průměrný počet týdnů připadající na 1 měsíc v průměrném roce (§356 odst.2 ZP). Pracovník na úklidové práce s výkonem práce 1 hodina týdně musí obdržet minimální odměnu ve výši 394 Kč měsíčně (90,50 Kč x 4,348), při výkonu práce 2 hodiny týdně pak dvojnásobek – 788 Kč měsíčně, při výkonu práce 10 hodin týdně 3.940 Kč měsíčně. Stejně bychom posuzovali odměnu např. trenéra ve 4.skupině prací. Trénink hodinu týdně – minimální měsíční odměna 530 Kč (121,80Kč x 4,348), trénink deset hodin týdně – minimální měsíční odměna 5.300 Kč.

Mgr. Eva Lindnerová